Slunovratová linie Prahy

Slunovratová linie Prahy je dnes čím dál známější, ale určitě stojí za to si připomenout detaily, které s touto linií souvisí.

ODKUD KAM VEDE?

  • V předkřesťanské době: 2 protilehlá místa – osada Rybníček a na druhém břehu Vltavy prastaré kultovní místo Žiži. Zde se nacházel posvátný háj slunečního ohně a oheň se zde udržoval na uměle navršeném pahorku. Této mohyle se říkalo právě Žiži. Praslovanským výrazem žiži se označoval posvátný oheň, který nikdy nesměl vyhasnout. Dnes bychom toto místo hledali na třetím hradním nádvoří před svatovítským chrámem v blízkosti dnešního žulového obelisku. Z tohoto místa bylo při zimním slunovratu možné sledovat východ slunce nad osadou Rybníček a při letním slunovratu zase při pohledu z Rybníčku zapadalo slunce za pahorkem Žiži. 

KULT BOHA SVANTOVÍTA A ODKLON SLUNOVRATOVÉ LINIE

  • Slunovratové rituály byly údajně původně spojovány s kultem slovanského boha Svantovíta. V době křesťanství byl však nahrazen sv. Vítem (mučedníkem ze Sicílie). A tak byla u místa zvaného Žiži nejprve postavena rotunda zasvěcená sv. Vítu. U protilehlé osady Na Rybníčku vznikla pak také rotunda sv. Štěpána – spojnice těchto 2 rotund se odklání od původní line o cca. 3 úhlové stupně.
  • K dalšímu mírnému odklonu došlo za Karla IV., který začal stavět katedrálu sv. Víta, na Rybníčku nechal vystavět kostel sv. Štěpána a původní rotunda sv. Štěpána se přejmenovala na rotundu sv. Longina. Kamenný Karlův most nechal Karel IV. postavit tak, aby byl v souladu s „aktuální“ slunovratovou linií. Při pohledu z brány Staroměstské mostecké věže lze tedy dnes vidět zapadat slunce během letního slunovratu za katedrálou sv. Víta a to přesně v místě, kde jsou uloženy ostatky sv. Víta. 
Západ slunce za dnešní katedrálou sv. Víta, Václava a Vojtěcha – obrázek z knihy D. Černého – 25 tajemství Prahy.

MAGICKÝ STŘED PRAHY

  • Všechny zmíněné slunovratové linie se potkávají v magickém středu Prahy, kde stojí rotunda sv. Kříže. Ta tvoří také astrologický střed pražského zvěrokruhu.

ZAJÍMAVOST

  • V době Karla IV.  byl používán juliánský kalendář a letní slunovrat připadal na 13-15. června (svátek sv. Víta je v kalendáři dodnes dne 15. června).
  • Lev a orlice na východním průčelí Staroměstské mostecké věže: v poledne o letním slunovratu je slunečními paprsky osvětlena plastika jednoocasého lva (lev lucemburský) a stín tohoto lva se dotkne erbu se svatováclavskou orlicí (přemyslovský erb). Tyto dva významné rody, ze kterých Karel IV. pocházel, se tak v době letního slunovratu symbolicky znovu propojí.